Zaboucháváme dveře vyhřátého transportéru cestářské oranžové barvy a vyrážíme s Pepem Piechowiczem na kopec Zámčisko pnoucího se nad přehradou Bystřička. Jsme obuti do vysokých pohorek a vybaveni lopatami, metlami, smetáčky, kartáči a lezeckým cajkem. Dnešním cílem není zdolání místního ledopádu či vykopání sněhového bivaku. Jdeme připravit pár projektů, momentálně totálně uvězněných ve sněhu a ledu, pro zítřejší pokusování Adamem Ondrou.

Jistá náhoda a velká dávka Pepeho trpělivého přesvědčování přivedla jednoho z nejlepších, ne-li nejlepšího lezce světa do Ostravy, kde bude zítra večer přednášet o svém lezeckém životě. Po cestě je připraven okusit zdejší pískovec s neoblíbenou pulčínskou klasifikací.

Přicházíme po kolena ve zmrzlém sněhu k megabloku Pedofil. Zde by měl Áda strávit nejvíce zítřejší ho času. Aspoň v to spoléháme. Při pohledu na položené části kamenu pokryté silnou vrstvou vodního ledu je nám totiž jasné, že i ostatní kameny ve výše položených polohách kopce na tom nebudou lépe. Zde na Pedofilovi však na rozdíl od většiny ostatních bloků není výlez klíčový a je relativně lezitelný i v daných podmínkách. Převislá část je parádně suchá a vymrzlá.

Během dvou hodin odstraňujeme sněhovou čepici ve čtyřech sousedících liniích z nichž jedna je prozatím nejtěžší vylezený boulder Otevřená náruč za 7C+ a zbylé tři pak seriózní projekty hodné Adamových prstů. Vysekáváme led z několika málo madel a magnéziem oprašujeme místa, jen zdánlivě připomínající chyty a stupy. Při detailnějším ohledání daného místa se jen utvrzujeme, že ani zde nic normálního není. Vůbec netušíme, zda jsou dané linky lezitelné a jestli ano, tak v jaké dimenzi se pohybuje jejich obtížnost.

Po přesunu k dalšímu projektu těsně pod hřebenem kopce s lítostí zjišťujeme, že Velká huba, projekt odhadovaný Martinem Stráníkem na 8A, je nelezitelná. Klíčové oblé chyty ve „fontáčovském“ výlezu jsou beznadějně zaledněné. I přes pokusy osekat ledovou glazuru z anatomických oblin se shodujeme na nereálnosti přelezu.

Ještě před setměním stíháme odlednit nepříliš fotogenický, avšak krokově velmi vděčný problém v podobě nízkého stropíku. Nástupové madlo, oblá díra daleko za stropem, mikrolišta jako přídrž, skok do hrany a výrazná absence stupů v celém krokosledu…to je projekt s názvem Futurama. Samostatný krok z oblé díry do hrany odhadli bratři Stráníci na 8A.

S padající tmou klopýtáme dolů k autu a jsme zvědavi na zítřejší přelezy nebo alespoň nastínění kroků. Vývěska s nápisem DNES ZABIJAČKOVÉ HODY před místním pohostinstvím nám již jen zpříjemňuje večer plný mikroskopických chytů, neviditelných stupů, přemrzlých konečcích prstů a vůbec absolutně nereálných pohybů. Snad zítra!

V mrazivém ránu očekáváme na parkovišti poblíž hráze rudý Mercedes Vito a po chvíli již s Adamem stojíme u „úchyláka“. Každou chvíli čekám výbuch mistrových nadávek a klení, do jakých „sraček“ jsme jej to vzali. Naštěstí vidím jen rozzářené oči dělající imaginární kroky ve zdánlivě hladké stěně.

Chvilka rozehřátí u několika historek z „natáčení“ a Áda nastupuje do Otevřené náruče. Start ze sedu z předskalí se mu nezdá až tak logický, ze stoje pak padá v posledním těžkém kroku do madla. Po chvíli a druhém pokusu již stojí na vrcholu se slovy chvály o linii a potvrzuje obtížnost 7C+.

Jako první projekt s pracovním názvem Koloběžka se Adamovi zalíbila pravá hrana Otevřené náruče s výlezem doprava do velké díry sousední linie Zabijačkové hody. Zde chce taky začít se seriózními pokusy. Nástup v podobě brutálního fixnutí hrany na stisk a nakopnutí vysoké paty je vyřešen relativně brzy. Stejně jako přískok pravačkou do nepříjemně natočené jebky. Další krok však až tak jasný není. Varianta poskoku levačkou do zoubku výše na hraně je tělová prasárna, podobně jako kříž pravou rukou do stejného chytu. Vylepšení programu přesunutím nohy k pasu na velmi nejistý stup otevírá novou možnost protlačení se do tupého bočáku vysoko na horní hraně. Vlivem nízké teploty však lepička La Sportivy nemá na stupu dostatečné tření a v klíčovém pohybu vždy smekává. Adam nechce veškerou sílu obětovat nejistým krokům závislým na teplotě a s konečným odhadem obtížnosti kolem 8B ze stoje, 8B+ ze sedu pokukuje po variantě výlezu doleva do Otevřené náruče.

Prvotní odhad tohoto směru s prozatimním názvem Pedofil se pohybuje o půl stupně níže než předešlá linka, tedy 8A+ ze stoje, 8B ze sedu. Po chvíli pokusů však Adam názor mění. Přežmoulání hrany v prvních krocích je podobné tomu, co dnes již nazkoušel. Přechod z pravé hrany daleko na levou je ale trošku z jiné dimenze. Vzdálenost mezi hranami je totiž téměř na maximální rozpažení. Staticky udělat krok je tedy nereálné a při skoku je pak velmi těžké, vlivem vytahování těla z hrany doprava, se zhoupnout do dynamického pohybu. Několikeré vyzkoušení tohoto cruxu dává jasně najevo, že vyřešení celého bouldru bude na delší dobu a s odhadem obtížnosti 8C ze stoje a 8C+ ze sedu nezbývá než přesun k poslední projektové lince.

Ta s názvem Zabijačkové hody není na rozdíl od předešlých tak silového charakteru. Z rajbasu do převisu přecházející parabola s jemnými lištami, spoďáčky a sérií klíčových odtlakových bočáků nastiňuje o jaké lezení zde asi půjde. Těžký prstolam s nezvyklými pohyby dostávající tělo do až absurdních poloh. Po chvíli řešení úvodní pasáže padá Adam z posledního těžkého kroku v podobě kříže do sklopené lišty. Následný odpočinek s nabytím potřebných sil však bohužel neodstraňuje malý problém. Nikdo z nás si totiž danou spleť kroků ve správné kombinaci nezapamatoval. Ostatní pokusy končí před klíčovým krokem a v posledním ostrém nástupu se vydroluje klíčový tupý spoďáček na palec. Tím dnes končí také veškeré naděje na první pulčínské 7A, tedy 8A+ na severu Moravy. Ve variantě ze sedu je třeba přidat ještě dva těžké kroky a půl stupně nahoru, suma sumárum 8B. Před odchodem na pivo vysazujeme pro oko kamery Adama do klíčového místa s mikrolištou a jedním z odtlaků. Následný tvrdý fix mistr zvládne a v posledním kroku do totálně zaledněné díry již nepustí.

Cestou k autu ještě slyšíme něco o unikátním balvanu na české poměry s ohledem na koncentraci obtížností, kvalitu materiálu a celkovou fotogeničnost. Až večer z videozáběrů rozlouskávám tu správnou sekvenci kroků v Zabijačkových hodech. Nejvtipnější je fakt, že Adam onen vydrolený spoďáček vůbec nepoužil…